|
|
Židé a stát Izrael v teologii amerického evangelikalismu
Kovaříková, Hana ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Beneš, Jiří (oponent)
Moje diplomová práce na téma Židé a Stát Izrael v teologii amerického evangelikalismu popisuje roli lidu Izraele v dějinách spásy tak, jak ji v návaznosti na prvotní církev, pietisty a puritány odhalili a rozpracovali evangelikálové v Evropě (Anglii především) a poté hlavně v USA. Na základě této teologie Bůh s židy neskončil, církev nenahradila židy v roli Božího Vyvoleného lidu, jak šířila a stále šíří tzv. teologie náhrady, ale naopak, evangelikálové pochopili nezastupitelnou roli židů v Božím plánu spasení. Zasévají názor, že pro druhý příchod Ježíše Krista na zemi, tentokrát v roli soudce, vojevůdce a krále, na rozdíl od Jeho prvního příchodu, který byl ve znamení vykoupení lidstva od hříchu, je nutnou podmínkou, aby židé, lid Izrael, byl zpět v Zaslíbené zemi. Od prvního podnětu, který přišel od pietistů (16. století), po založení Státu Izrael (14. 5. 1948) uplynulo plus mínus pět se let práce. Ke vzniku Státu Izrael evangelikálové nemalou měrou přispěli. Dalším významným důsledkem poznání evangelikálů, že židé zůstávají Božím Vyvoleným lidem, je postupná změna chování protestantských křesťanů k židům v průběhu těchto pěti set let. Změna nenastala najednou, stereotypy přístupu k židům byly v Evropě hluboce zakořeněny, ale postupně se měnily. Významným důsledkem změny postoje evangelikálů k...
|
|
|
Židé a stát Izrael v teologii amerického evangelikalismu
Kovaříková, Hana ; Biernot, David (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
Moje diplomová práce na téma Židé a Stát Izrael v teologii amerického evangelikalismu popisuje roli lidu Izraele v dějinách spásy tak, jak ji v návaznosti na prvotní církev, pietisty a puritány odhalili a rozpracovali evangelikálové v Evropě (Anglii především) a poté hlavně v USA. Na základě této teologie Bůh s židy neskončil, církev nenahradila židy roli Božího vyvoleného lidu, jak šířila a stále šíří tzv. teologie náhrady, ale naopak, evangelikálové pochopili nezastupitelnou roli židů v Božím plánu spasení. Pochopili, že pro druhý příchod Ježíše Krista na zemi, tentokrát v roli soudce, vojevůdce a krále, na rozdíl od Jeho prvního příchodu, který byl ve znamení vykupitele lidstva od hříchu, je nutnou podmínkou, aby židé, lid Izrael, byl zpět v Zaslíbené zemi. Hnutí pietistů se datuje od 16. století, Stát Izrael byl založen 14. 5. 1948. To je plus mínus pět se let práce. Nechci říct, že vznik Státu Izrael je výsledkem činnosti evangelikálů. To v žádném případě. Je to Boží plán, ke kterému evangelikálové nemalou měrou přispěli. Dalším významným důsledkem poznání evangelikálů, že židé zůstávají Božím Vyvoleným lidem, je postupná změna chování protestantských křesťanů k židům v průběhu těchto pěti set let. Změna nenastala najednou, stereotypy přístupu k židům byly v Evropě hluboce zakořeněny, ale...
|
|
|
Eschatologický význam Ježíšova zmrtvýchvstání
Dosoudil, Jiří ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Heryán, Ladislav (oponent) ; Roskovec, Jan (oponent)
Eschatologický význam Ježíšova zmrtvýchvstání (disertační práce) Jiří Dosoudil Abstrakt: Disertační práce se zabývá biblickou koncepcí Ježíšova vzkříšení. Ve výchozích textech zkoumá její význam a to, jak se zde vztahuje k oblasti posledních věcí člověka, světa a jeho dějin. Mapuje, kde se v Novém zákoně hovoří o Ježíšově zmrtvýchvstání a význačná místa podrobuje detailní exegetické analýze. Aby bylo možné číst jednotlivé výpovědi o vzkříšení v odpovídajícím kulturně-náboženském kontextu, představuje předtím také přehledovým způsobem, jak jsou ukotveny ve starozákonních představách o posmrtné existenci člověka a životodárné Boží moci. Zkoumány jsou i související, ale odlišné představy dobového pohanství. Při výkladu biblických textů práce průběžně poukazuje na jejich význačné či opakující se momenty. V závěrečné reflexi hodnotí jejich význam, dává je do souvislosti a ukazuje, že koncepce Ježíšova vzkříšení, ale i vzkříšení všech věřících navazuje na starozákonní naději v Boha-spasitele jednajícím ve všech podmínkách ve prospěch člověka. Zvláště poukazuje na motiv působení jeho moci, v němž studie nachází základ pro eschatologii Ježíšova vzkříšení. Kriticky dokládá, že v eschatologických důsledcích Ježíšova zmrtvýchvstání se plně rozvíjí to, k čemu působení spásné a stvořitelské moci ve Starém zákoně teprve...
|
|
|
Duše jako eschatologická kategorie. Prvotní koncepty, tematizace v křesťanství a u Svědků Jehovových
KUČERA, Jaroslav
Práce se zabývá vznikem pojmu duše a jeho ukotvení v křesťanství, kde poukazuje na význam posmrtného přeživšího prvku, který je klíčový v eschatologickém očekávání. Odpovídá také na otázku, zda je "duše" církevním mechanismem k zajištění poslušnosti věřících, jak se často profánní společnost domnívá. Popisem eschatologických konceptů dvou křesťanských celků, z nichž každý přistupuje k problematice duše odlišně, poukazuje na následky, jež v absenci pojmu duše vrcholí velmi svérázným výkladem Písma. Závěrem poznatků práce ukazuje "duši" jako teologicky nutnou kategorii k zajištění soudržného křesťanského systému ve světle biblických výpovědí.
|
|
|
Resurrection of Jessus of Nazareth as a Question of Hermeneutics
Mašatová, Nina ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Pospíšil, Ctirad Václav (oponent)
Práca sa zaoberá pre kresťanstvo kľúčovou zvesťou vzkriesenia Ježiša z Nazareta a jej relevantným hermeneutickým uchopením. V prvej kapitole je analyzovaný dobový hermeneutický kontext zvesti v rámci helenistickej a židovskej kultúry. V druhej kapitole je prezentovaná analýza predpavlovských vyznaní viery, Pavlových textov a synoptických evanjelií, zameraná na cielené formovanie zvesti jednotlivým komunitám s prihliadnutím na ich kultúrne zázemie. Posledná kapitola si kladie za cieľ prezentovať niektoré súčasné relevantné hermeneutické prístupy k tejto zvesti. Jednou z nich by mohla byť tzv. mýtotvorba, ktorá kladie dôraz na nutnosť neustálej aktualizácie výkladu prijatých názorov, zvestí a skutočností. Mýtotvorný proces môžeme pozorovať už u novozákonných autorov a od každej, teda aj našej generácie sa očakáva, že zvesť o vzkriesení Ježiša z Nazareta podáme ďalším generáciám relevantným spôsobom. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
"Člověk" u Ibn Rušda a Maimonida
Kopecká, Pavlína ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce interpretuje pojetí člověka v díle ibn Rušda a Maimonida, dvou významných představitelů vrcholné arabské a židovské středověké filozofie. Ta v sobě slučuje filozofickou tradici antického Řecka, zejm. Aristotela, s náboženským viděním světa. Ibn Rušd i Maimonides se snažili tyto tradice harmonizovat, přičemž se museli vypořádat s mnohými protikladnými názory, které pramenily z rozdílu mezi náboženským a antickým světem. V tomto intelektuálním prostředí se tak vytvářejí originální teze a přístupy k uchopování skutečnosti, světa a člověka v něm. Problematika člověka je v práci zkoumána ve třech rovinách. První rovinu tvoří vztah člověka a stvoření, který se dotýká otázky původu světa, lidské duše a zmrtvýchvstání. Na druhé rovině, člověk a svět, se práce věnuje popisu světa, lidskému poznání a teorii proroctví. Etické a politické názory jsou analyzovány na třetí rovině, jež představuje pozici člověka ve vztahu k obci. Klíčová slova Ibn Rušd, Maimonides, Aristotelés, Platón, novoplatonismus, filozofie, náboženství, Korán, Tóra, člověk, svět, stvoření, věčnost, duše, zmrtvýchvstání, emanace, poznání, iluminace, aktivní intelekt, proroctví, politika, etika, ctnost, blaženost.
|
|
|
Pokání a vykoupení v románu Zločin a trest na pozadí biblických textů
Kuthan, Robert ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Drozenová, Wendy (oponent)
Anotace: Tato práce představuje pokus o náboženskou interpretaci Dostojevského románu Zločin a trest. V této práci se pokoušíme interpretovat tento román z hlediska témat vykoupení a pokání. Naším cílem není zaměřit se na jednotlivé části románového textu. Snažíme se o celkovou interpretaci románu Zločin a trest z pohledu tématu vykoupení. Pomocí Bachtinovy metody "groteskního realismu" sledujeme autorovo karnevalové zpracování náboženských témat v románu Zločin a trest. Sledujeme zpracování tématu vzkříšení a nacházíme toto téma v rozmanitých formách románové symboliky života a smrti. Vycházíme z předpokladu, že evangelijní příběh Lazarova vzkříšení v J 11 je v rámci románu ústředním tématem vzhledem ke smyslu románu. Tato práce se zaměřuje na literární zpracování tohoto novozákonního textu v rámci románu Zločin a trest.
|
|
|
The Question of Resurrection and Afterlife in Qumran Manuscripts
Veverka, Roman ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Táto bakalárska práca spája tému vzkriesenia s oblasťou skúmania zvitkov od Mŕtveho mora. Cieľom autora je skúmanie zmŕtvychvstania ako eschatologickej udalosti na konci vekov. Výskyt tejto tematiky je zúžený na konkrétny spis qumránskej literatúry zvaný Hodayot. V hlavnej časti práce je ťažisko položené na analýze tohto poetického textu pomocou rozboru termínov významných pre vzkriesenie, ako aj ostatných, ktoré pomáhajú osvetliť kontext vybraných pasáží. Práca s hebrejskými výrazmi je vedená formou hľadania paralel v textoch Starého zákona a vo zvitkoch od Mŕtveho mora vôbec, ako aj skúmania ich významov. Rovnako je dôraz kladený aj na pochopenie celkových súvislosti a hlavných tém manuskriptu Hodayot a následne aj špecificky zvolených pasáží. Tie boli zvolené podľa výskytu tematiky a terminológie špecifickej pre vzkriesenie. Pri skúmaní kontextu sú využívané analýzy štruktúry textu alebo paralelizmov ako poetických figúr. Súčasťou práce je rovnako aj ponúknutie názoru odborníkov na qumránske rukopisy, ktorí sa zaoberali aj témou zmŕtvychvstania. V úvodných častiach je načrtnutý v stručnosti starozákonný výskyt vzkriesenie, ako aj vo zvitkoch od Mŕtveho mora celkovo. Hlavnou úlohou práce je pomocou týchto metód a materiálu odpovedať na otázku, či manuskript Hodayot ponúka dostatočný dôkazový...
|
|
|
Křesťanské motivy v poetice románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vzkříšení
Bojková, Larysa ; Vasilyeva, Elena (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Resumé Tématem bakalářské práce jsou křesťanské motivy v poetice románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vzkříšení. Cílem práce bylo sledovat přístup autora ke křesťanskému učení v románu. První část práce se věnuje historii pravoslavné církve v Rusku, jejím dogmatům a tradicím. Dále se zabývá pojetím křesťanského učení Tolstého a z něj vyplývající idey "neprotivení se zlu násilím". Další část práce se věnuje románu Vzkříšení. Zkoumá, jak jsou hlavní ideová východiska v románu vyjádřena. Analýza textu odráží autorův negativní pohled na soudní systém. Lev Nikolajevič Tolstoj odsuzuje jeho nemorálnost a neefektivnost. Mluví o tom, že má soudní systém rozsáhlé negativní účinky na soudce, advokáty i všechny ostatní účastníky soudních řízení a osob součinných při výkonu trestů. Zákon není podle mínění Tolstého schopen spravedlivě potrestat zločince. Život odsouzených v nápravných zařízeních zcela znemožňuje nápravu. Rozřešení tohoto morálního a sociálního problému je spojeno s myšlenkami obsaženými v Matoušově evangeliu, což je také obsaženo v závěru románu. Dalším cílem práce byla analýza duchovního a morálního vývoje hlavních postav. U Maslovové i Něchljudova byl zjištěn dobrý duchovní stav do společně strávené noci. Poté lze u Maslovové pozorovat prudký obrat k nemorálnímu způsobu života. V Něchljudovově případě...
|
|
|
Resurrection of Jessus of Nazareth as a Question of Hermeneutics
Mašatová, Nina ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Pospíšil, Ctirad Václav (oponent)
Práca sa zaoberá pre kresťanstvo kľúčovou zvesťou vzkriesenia Ježiša z Nazareta a jej relevantným hermeneutickým uchopením. V prvej kapitole je analyzovaný dobový hermeneutický kontext zvesti v rámci helenistickej a židovskej kultúry. V druhej kapitole je prezentovaná analýza predpavlovských vyznaní viery, Pavlových textov a synoptických evanjelií, zameraná na cielené formovanie zvesti jednotlivým komunitám s prihliadnutím na ich kultúrne zázemie. Posledná kapitola si kladie za cieľ prezentovať niektoré súčasné relevantné hermeneutické prístupy k tejto zvesti. Jednou z nich by mohla byť tzv. mýtotvorba, ktorá kladie dôraz na nutnosť neustálej aktualizácie výkladu prijatých názorov, zvestí a skutočností. Mýtotvorný proces môžeme pozorovať už u novozákonných autorov a od každej, teda aj našej generácie sa očakáva, že zvesť o vzkriesení Ježiša z Nazareta podáme ďalším generáciám relevantným spôsobom. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.